O Vídni jako centru hudebního života 18. století, o dílech J. Haydna, W. A. Mozarta a L. van Beethovena hovoří M. Geier, L. O. Andsnes, S. Kermesová, G. Montero, Ch. Thielemann a další. Hudba Vídeňského klasicismu vyjadřuje touhu po sjednoceném světě, ušlechtilých ideálech svobody, rovnosti a bratrství. Je to čas revolucí, boje za svobodu a osvícenství. Čas vznešených slov, ale také krvavých vyrovnání. Z hrdinů se stávají tyrani a těm, kteří donedávna nesli pochodeň revoluce, padají hlavy na popravištích. Vídeňský klasicismus vyznává symetrii a eleganci. Hudba již není dílem Božím, její autorství je konečně připisováno člověku. V první řadě bravurnímu hudebníkovi Josephu Haydnovi, jehož skladby na tváři interpretů i posluchačů vždycky vykouzlí úsměv. Ale jaký zvuk má vídeňský klasicismus v hudbě? Tuto otázku nám pomůže zodpovědět koncertní pianistka Gabriela Montero, která vládne úchvatným uměním improvizace. Rozdíly mezi tím, jak skládali Beethoven, Mozart a Haydn nám objasní pomocí známé melodie Beatles Žlutá ponorka v stylově různém kompozičním ztvárnění. (Česká televize)